Jak plánovat trek se psem
Kompletní průvodce pro turistiku v horách
Úvod
Pokud milujete hory a chcete sdílet dobrodružství se svým čtyřnohým přítelem, tak tenhle blog je právě pro vás. V tomto průvodci vám ukážeme, jak vybíráme dog-friendly trasy a řešíme těžké pasáže, rozepíšeme naše ponaučení a na závěr doplníme jakou výbavu používáme.
Naše rady vycházejí ze stovek kilometrů v evropských horách, které jsme prošli s naší fenkou Ginou. Gina je kříženec z útulku, žádné aktivní plemeno, ale je důkazem, že z každého pejska se může stát horský nadšenec.
Jak vybíráme dog-friendly trasu
Po výběru lokality začínáme plánovat konkrétní trasu. Jako odrazový můstek používáme aplikaci AllTrails. Tam můžete najít velké množství tras včetně informací, zda je trasa vhodná i pro psy. Nám slouží především jako první pohled na to, jak to v dané lokalitě vypadá, a co můžeme čekat. Finální trasu realizujeme v Mapy.com, které podle nás nabízí přehlednější značení vodních zdrojů, vrcholků, rozcestníků, a hlavně označení via ferrat a žebříků přímo na trase. A právě to je pro plánování se psem klíčové.
Na co si při výběru dáváme pozor
Délka a převýšení
Plánujeme vždy s časovou rezervou. Raději si připravíme trasu na sedm až osm hodin a vrátíme se za šest, než abychom pod tlakem doháněli plán.
Jak dlouhá túra je pro pejska vůbec vhodná? To je velice individuální. Gina je zvyklá na dlouhé trasy. Zvládne 20-25 km a cca 1500 m převýšení. Pokud ale s pejskem vyrážíte do hor poprvé, doporučujeme začít s kratšími trasami (10-15 km a max. 800 m převýšení) a přidávat až podle reakce psa. Postupná adaptace je podle nás základ úspěchu každého horského psa
Terén
Kontrolujeme, jestli na trase nejsou via ferraty, žebříky nebo lanové pasáže. Ty jsou pro psa buď nemožné, nebo vyžadují jeho nesení, což se středními a velkými plemeny není ideální. Tyto úseky jsou v Mapy.com buď vyznačené nebo je rozeznáme tečkovanou čárou v kombinaci se zahuštěnými vrstevnicemi. V těchto případech je dobré zkusit použít Google Street View, podle kterých rozhodnout, zda je cesta zvládnutelná s pejskem.
I přes pečlivou přípravu ale ne vždy všechno vyjde podle plánu, a proto je dobré mít vždy plán B. V Dolomitech jsme museli kompletně přehodnotit třídenní trek už po prvních 10 kilometrech. Místo odhadovaných čtyř hodin jsme cestu šli osm hodin. Terén byl s Ginou mnohem náročnější, než jsme čekali.
Dostupnost vody
V létě je to obzvlášť důležité. Na mapách hledáme potoky, jezera nebo prameny. Pokud je na trase málo vody, musíme počítat s tím, že poneseme víc pro Ginu, alespoň litr navíc. Pes by totiž měl během fyzické aktivity vypít alespoň 40-60ml na kilogram hmotnosti za den. Počítáme ale s tím, že si velkou část tekutin doplňuje sama. Pije z potoka, jezer a sněhových polí.
Jak ověřujeme, zda je pes v dané lokalitě povolen
Vycházíme vždy z oficiálních webů národních parků a rezervací, protože právě tam se jasně dozvíme, vše co potřebujeme:
- kde jsou psi povoleni
- kde pouze na vodítku
- kde platí úplný zákaz
V horách obecně platí mít psa pod kontrolou, nejen kvůli hospodářským zvířatům, ale i divoké zvěři, kterou může pes vyrušit.
Jak se chovat se psem na treku
Jak fungujeme na trase
Na horské túry se snažíme vycházet již před 7 hodinou. Nejen z důvodu odpoledních bouřek, které jsou v Alpách standardně od 14 hodin, ale i kvůli vyšším odpoledním teplotám. Právě ty mohou být pro psa velice nebezpečné, až fatální. A proto je důležité psa pozorovat a dělat pravidelné pauzy. My je děláme zhruba každých 90-120 minut. Během pauzy se řídíme jednoduchým pravidlem: Pokud pijeme nebo jíme my, tak i Gina.
V letních dnech hraje velkou roli i stín, který na treku občas může chybět. Proto jsme si osvojili jednoduchý trik. Díky trekových holí a bundy postavíme Gině improvizovaný přístřešek, kde si může odpočinout.
Jak řešíme těžké pasáže
Technické a náročnější úseky si vytipujeme předem podle map a profilu převýšení, ale i přes pečlivé plánování nás v horách často něco překvapí. Když narazíme na nevhodný terén jeden z nás nejdříve projde daný úsek a vyhodnotí, zda je to bezpečné. Pokud to vidíme jako zvládnutelné, pouze Ginu připneme na postroj a necháváme ji situaci řešit samotnou. V případech, kdy je terén příliš nebezpečný (strmé srázy a drobná suť pod stěnou) ukazujeme jí bezpečné nášlapy a poskytujeme oporu v náročných částech. Právě proto doporučujeme mít s sebou psí evakuační batoh nebo nosič, například Wakytu C80-S, který může být zásadní nejen v technických pasážích, ale i v případě zranění. Umožní vám psa stabilně přenést, nezatěžovat jeho páteř a zároveň mít volné ruce pro jištění nebo oporu v terénu.
Pokud se chcete se psem pohybovat v nadmořské výšce nad 2000 m, počítejte s náročnějším terénem. V takových případech je podle nás klíčové, aby byl majitel fyzicky schopný svého psa unést, alespoň na krátkou vzdálenost.
Povinná výbava pro psa na trek
Krmivo
Denní dávku granulí rozdělujeme do sáčků, které v batohu šetří místo a usnadní krmení na cestě. Na cestách je pro nás jednodušší vysypat pytlík přímo do misky, místo přehrabování a odhadování vhodné dávky. Granule používáme stejné jako doma. Pokud ale chcete ušetřit místo a pár gramů, existují dehydratované varianty krmiva, například Only Natural Pet EasyRaw Dehydrated Dog Food. Důležité jsou i pamlsky, které používáme jako motivaci v náročných pasážích.
Silikonová miska + cestovní láhev
Pro Ginu balíme lehkou skládající misku na vodu a cestovní láhev, která je skvělá, pokud potřebujete šetřit vodu. Nevypitou vodu můžete jednoduše vrátit zpět do láhve, viz obrázek.
Postroj a vodítko
Gina nosí Hurtta Weekend Warrior II, který je pohodlný i při delších dnech.
Kvůli povinnosti mít psa v horách na vodítku používám běžecký opasek Non-stop Dogwear aniX 2.0, umožní mít volné ruce a je pohodlný i na dlouhé přechody. Pokud hledáte cenově dostupnější variantu, skvěle nám sloužil i TRIXIE běžecký pás s amortizačním vodítkem (cca 300 Kč).
Trail Dog Medical Kit
V lékárničce máme pinzetu na klíšťata, dezinfekci, coban, detoxikační gel – enterozoo, gázy a dvě botičky v případě poranění.
Pláštěnka
Přestože nehlásí špatné počasí, pláštěnku pro Ginu máme pro jistotu vždycky u sebe.
Košík
Na batoh vždy přihodíme i košík, který skoro nic neváží. V případě, že by byl někde potřeba (na chatě, v lanovce) je lepší být připraven, než překvapen.
Ručník z mikrovlákna
Mini ručník z mikrovlákna je ideální na osušení po brodění potoků, po koupání v jezeře, nebo po nepříznivém počasí. Je lehký, rychle schne a zabere minimum prostoru.
Závěr
Trek se psem je nádherná zkušenost, která nás s Ginou neuvěřitelně sblížila. Z městského psa se stal horský nadšenec. Miluje každý výstup, ledovcová jezera i travnaté alpské louky, kde si ráda volně pobíhá a užívá si výhledy s námi.
Ne všechny výlety dopadly podle plánu. Dolomity byly obrovská lekce. Z důvodu strmých svahů a stavbě horniny jsou v oblasti Dolomit časté sesuvy půdy. Naše trasa byla bohužel částečně zničena jedním z nich. Na sesuv jsme přímo nenarazili, ale kvůli následkům jsme ztratili cestu dolů. Na trek jsme se vydali bez čerstvých informací, díky kterým se tomu dalo zabránit. Ale každá taková cesta nás naučí něco nového, co můžeme předat dál.
Napište nám
Jsme rádi, když se můžeme spojit s lidmi, kteří sdílejí naši vášeň pro traily a outdoor.
Pokud máte chuť spolupracovat, podělit se o svou trasu nebo nám jen naspat pár slov, budeme rádi, když se ozvete.